O NÁS
Současnost
Umělecké těleso s dvacetiletou tradicí se vrátilo na hudební scénu. Jedná se o soubor rodinného typu, kde vedle sebe hrají rodiče a děti se svými dobrými přáteli, zapálenými muzikanty, kteří dokážou rozdávat radost posluchačům.
Jazzdeath (pozn. název vzniklý nechtěným zkomolením původního pojmenování Jazztet) má za sebou dlouhou řadu úspěšných vystoupení nejrůznějšího charakteru. Příkladem mohou být produkce v jazzových klubech, velkých tanečních sálech Prahy, účast na hudebních festivalech nebo organizování zábavy pro turisty na parnících či zajištění mítinků na předvolebních srazech. Své místo mají i skladby vážného charakteru určené k církevním účelům.
K významnějším akcím patří celovečerní vystoupení na oslavě ukončení mistrovství světa v ledním hokeji v O2 aréně, hudební spolupráce na muzikálu Zvonokosy či natáčení vlastních CD.
V současné době hraje kapela ve zcela pozměněné podobě a nástrojovém obsazení. Hudební repertoár není nijak stylově vyhraněn. Prostor dostávají melodie, které se líbí samotným členům, a věříme, že i jejich posluchačům. Všechny skladby jsou šity na míru specifickému uskupení nástrojů ve vlastních úpravách.
Historie
Na počátku historie kapely, která si dnes říká Jazzdeath, stála skupina mladých hudebníků sdružených kolem ZUŠ Čakovice (od r. 2003 ZUŠ Marie Podvalové). Z tohoto prenatálního stadia Jazzdeathu je možno nalézt v dnešní sestavě altsaxofonistu Jiřího Vaňuru, tenorsaxofonistu Michala Šeredu, baskytaristu Jana Rybáře a pianistu Jana Pretla. Kromě těchto "přeživších" členů sestavu tehdejší "Rytmické skupiny ZUŠ Čakovice" doplňoval jeden z žáků školy (trubka) a automatický bubeník. Pan učitel Lubena byl zároveň jakýmsi uměleckým šéfem.
Vedoucím zůstal Robert Lubena i po zimě roku 2000, avšak vedoucím víceméně formálním, neboť skupina dostala k těmto Vánocům dárek v podobě zkušeného trumpetisty Broňka Kokrdy. Ten přinesl do skupiny "nový, svěží vítr" a dokázal její členy nadchnout pro zcela odlišný repertoár, rekrutující se z velké části z díla Kokrdova zahraničního kolegy, francouzského skladatele Carmina d´Angela. S jeho skladbami vykročila /stále ještě/ Rytmická skupina ZUŠ Čakovice vstříc novému tisíciletí.
Broněk Kokrda svým příchodem odstartoval nejen éru nového repertoáru, nýbrž také éru rozšiřování členské základny kapely. K tehdejší již zmíněné sestavě v průběhu let přibyli: bicista Jakub Němec, trumpetisté Libor a Stanislav Řápkovi, pozounista Josef Krotký, altsaxofonistka Kateřina Marková a po dlouhém období hledání metodou pokusů a omylů i zpěvačka Zuzana Zemanová.
Nejen sestava, ale i jméno kapely dostálo v průběhu let několika změn. Z původní Rytmické skupiny ZUŠ Čakovice se na pár měsíců stal Jazztett. (Ne)šťastnou náhodou došlo na jednom z koncertů ke zkomolení tohoto jména konferenciérkou neznalou jazyka Shakespearova, která svým půvabným přeřeknutím dodala jménu kapely poněkud drsnější nádech. Nové jméno se však velmi rychle ujalo a kapela pod ním funguje dodnes.
Ke "střídání stráží" docházelo i na úrovni uměleckých šéfů souboru. Po stránce faktické měla kapela v letech 2000 - 2006 šéfa stále stejného, Broňka Kokrdu. Po stránce formální ovšem situace nebyla vždy tak jednoduchá: po již zmíněném Robertu Lubenovi se funkce ujal pozounista a učitel na čakovické ZUŠ Jan Jakubec. Čas však ukázal jisté rozdíly v uměleckých koncepcích p. uč. Jakubce a Broňka Kokrdy, které přibližně po roce přivodily jakýsi cimrmanovský "krok stranou", jenž vyřešil toto několikaměsíční kapelnické schizma: v létě r. 2003 se skupina Jazzdeath odloučila od ZUŠ Marie Podvalové a postavila se tak ve své (už skoro definitivní) podobě na vlastní nohy. Po vánočním koncertě v bohnickém kostele v roce 2006 z kapely odešel Broněk Kokrda a po korektní vzájemné domluvě i zpěvačka Zuzka Zemanová.
Je-li řeč o vývojových stadiích, jimiž Jazzdeath od dob svého vznikání prošel, není možné nezmínit se o změnách v repertoáru. Po období, v němž se kapela znovu rodila na skladbách Francouze d´Angela, přišly na řadu písně populární, bez nichž se žádný dobrý orchestr neobejde. Časem přibyly věci jazzové, latinské samby, staré osvědčené melodie hudebních velikánů jako byli Louis Armstrong, Glenn Miller, Cole Porter a jiní, a své místo v repertoáru Jazzdeathu získala dokonce i (značně upravená) část velké symfonické básně Richarda Strausse s mystickou tematikou starého perského náboženství Also sprach Zarathustra.
Z uvedených skutečností je vidět, že skupina Jazzdeath má zdárně za sebou nejen počáteční fázi své existence, nýbrž i nezbytné oťukávání se ve světě showbusinessu v podobě několika desítek koncertů u nejrůznějších příležitostí, volební mítinky a vánoční koncerty v kostelech nevyjímaje. V roce 2005 jsme také nahráli své první oficiální CD, které je k dostání buď na koncertech nebo u jednotlivých členů kapely.
Od počátku roku 2007, po odchodu bývalého kapelníka, funguje kapela na moderních demokratických principech - jak v oblasti výběru skladeb, tak v oblasti jejich nacvičování. Na místo prvního trumpetisty nastoupil Jiří Kaplan a zpěvem naše příznivce okouzluje nová zpěvačka Petra Patáková. Koncertem v klubu Kaštan jsme na konci března zahájili osmý rok společné muziky.